VĚDA A TECHNIKA / Vesmír

Popis: Česká astrofotografie za březen 2017 - Mliečná dráha nad Salašom Zbojska.
Česká astrofotografie za březen 2017 - Mliečná dráha nad Salašom Zbojska.
10.4.2017

Nádherná Mléčná dráha - Česká astrofotografie za březen 2017

Nádherně barevný a trochu rozervaný pás táhnoucí se oblohou na vítězné fotografii nazýváme Mléčná dráha. Tento pohled zaujal i naše předky. Řekové například tvrdili, že představuje proud mateřského mléka bohyně Héry. Dnes jsme na tom s vědomostmi o dost lépe. Víme, že se jedná o pohled na několik za sebe se promítajících ramen naší hvězdné soustavy, kterou nazýváme Galaxie. Ta má tvar plochého disku tvořeného jádrem a soustavou ramen tvořících spirály.

Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel nacházejících se i zde. Přes krásné popředí romantické salaše pořídil nádherný portrét soustavy spirálních ramen naší Galaxie  -  portrét  Mléčné  dráhy.   Autorem  snímku, na kterém soupeří krása pozemská i nebeská, je Ondrej Králik ze Slovenska.

Pomiňme nyní představu roztopených kamen s  praskajícími poleny ve Zbojské salaši uprostřed březnové noci a vypravme se do mrazivé tmy s pohledem upřeným k nebi.

To, co spatříme jako úžasně barevný a trochu rozervaný pás táhnoucí se oblohou, nazýváme Mléčnou dráhou. Tento pohled zaujal i naše předky. Řekové například tvrdili, že představuje proud mateřského mléka bohyně Héry, manželky nejmocnějšího z řeckých bohů Dia. Bůh Zeus byl velký záletník. S dcerou mykénského krále Élektryóna a manželkou tírynthského krále Amfitryóna zplodil syna, který dostal jméno Hérakles. Zeus dal Hérakla ve spánku tajně přiložit k Héřině prsu. To proto, že kdo se jako kojenec napil Héřina mléka, byl přijat mezi nesmrtelné. Héra se mocným sáním kojence probudila a odstrčila ho od sebe. Vytrysklé mléko se stalo Mléčnou dráhou.

Ovšem nejen Řekové se o Mléčnou dráhu zajímali. Inkové v ní viděli nebeskou řeku a pozemskou řeku Vilcanotu považovali za její pokračování. V Mezopotámii Mléčná dráha znamenala kouř stoupající k bohům z obětních ohňů a ruská legenda hovoří o nešťastné nevěstě, jejíž závoj a svatební šaty vytvořily Mléčnou dráhu. V Indii je známá jako dno Gangy nebo jako cesta hada. V Laponsku a jiných severských zemích představuje cestu tažných ptáků, kteří se podle ní orientují, když letí na jih. V Botswaně některé kmeny věří, že Mléčná dráha představuje páteř velkého zvířete prostírajícího se na obloze.

Marcus Manilius v 1. stol. n. l. například  uvedl  různá  vysvětlení  pro  vznik  Mléčné  dráhy.  Jedním z popisů bylo, že se jedná o šev, kde jsou spojeny dvě poloviny nebe, nebo naopak, je to místo, kde se nebe roztrhlo a tím místem k nám proniká svit z druhé strany. Faktem je, že až do 20. stol. n. l. se přesně nevědělo, co to vlastně Mléčná dráha je, byť se k nynější představě různí autoři jako Herschel, Kapteyn či Shapley blížili. V podstatě až v roce 1930 Julius Trumpler více méně dobře popsal charakter Galaxie díky studiu rozložení otevřených hvězdokup.

Dnes jsme na tom opravdu již poněkud lépe. Víme, že se jedná o pohled na několik za sebe se promítajících ramen naší hvězdné soustavy, kterou nazýváme Galaxie. Ta má tvar plochého disku tvořeného jádrem a soustavou ramen tvořících spirály o průměru 28 tisíc parseků. Tato čočkovitá - prachem,  plynem a hvězdami  vyplněná  oblast - je  obklopena  galaktickým  halem a galaktickou korónou sahající až do vzdáleností 200 tisíc parseků. Tyto útvary kromě nám známých hvězd a plynů obsahují i trochu tajemnou temnou hmotu.

Na snímku můžeme vidět ty nejkrásnější oblasti viditelné z našich krajin. Od rozervaných oblastí v okolí Střelce a středu Galaxie nedaleko hvězdy Antares ze Štíra se dostáváme do zdánlivě klidnějších oblastí vodíkových mlhovin v Labuti, kde nás jistě zaujme červená mlhovina tvaru Severní Ameriky nedaleko hvězdy Deneb, abychom se dostali až k oblakům objevujícím se na východě v Kasiopei a Perseovi.

Poslední řádky však věnujme autorovi, který snímek pořídil. Dovolte mi, abych mu poděkoval nejen za porotu, ale i za všechny ostatní milovníky pohledů do nebe a popřál mnoho dalších krásných snímků.

Autor: Ondrej Králik

Název: Mliečná dráha nad Salašom Zbojska

Místo: Salaš Zbojska, Slovenská republika

Datum: 25. 3. 2017

Optika: Sigma 50mm, f1.4 Art

Snímač: Canon 6D

Zpracování: Image composite editor, Photoshop CS6, Pixinsight, Canon 6D+Sigma 50mm, f1.4 Art@f2.0, ISO 10,000, 6 sec, Výřez z původní 360° panoramy, která sestávala ze 125 fotografií.

Autor / zdroj: Pavel Suchan

DALŠÍ ČLÁNKY

Post

Ve Špindlu o víkendu odstartovala zimní sezóna

Letošní lyžařskou sezónu oficiálně zahájil Skiareál Špindlerův Mlýn. Tradiční SkiOpening s doprovodným programem si návštěvníci užili v sobotu. Nechyb

Post

Hradec ukázal svoji sílu a po zásluze rozstřílel oslabeného lídra

Hradec dominoval ve všech směrech a od samého začátku indiány přehrával. Souboj dvou nejlepších obran soutěže tedy vyzněl jednoznačně pro Mountfield,

Post

ZOO Dvůr Králové: Emilka je nové jméno pro mládě nosorožce dvourohého

Samička nosorožce dvourohého, jinak též černého, byla slavnostně pojmenována Emilkou Ebi, čímž byla zachována tradice počátečního písmena „E“ v její n

Reklama

garaze.fabrego.cz

Reklama

PARTNEŘI

www.beautyexpo.cz www.wwwdesign.cz garaze.fabrego.cz Maminčino koření www.ippolna.cz www.casopis-dracek.cz

REKLAMA